cap7

Hebrew OT

1 ויהי בימי אחז בן־יותם בן־עזיהו מלך יהודה עלה רצין מלך־ארם ופקח בן־רמליהו מלך־ישראל ירושלם למלחמה עליה ולא יכל להלחם עליה׃ 

2 ויגד לבית דוד לאמר נחה ארם על־אפרים וינע לבבו ולבב עמו כנוע עצי־יער מפני־רוח׃ 

3 ויאמר יהוה אל־ישעיהו צא־נא לקראת אחז אתה ושאר ישוב בנך אל־קצה תעלת הברכה העליונה אל־מסלת שדה כובס׃ 

4 ואמרת אליו השמר והשקט אל־תירא ולבבך אל־ירך משני זנבות האודים העשנים האלה בחרי־אף רצין וארם ובן־רמליהו׃ 

5 יען כי־יעץ עליך ארם רעה אפרים ובן־רמליהו לאמר׃ 

6 נעלה ביהודה ונקיצנה ונבקענה אלינו ונמליך מלך בתוכה את בן־ טבאל׃ 

7 כה אמר אדני יהוה לא תקום ולא תהיה׃ 

8 כי ראש ארם דמשק וראש דמשק רצין ובעוד ששים וחמש שנה יחת אפרים מעם׃ 

9 וראש אפרים שמרון וראש שמרון בן־רמליהו אם לא תאמינו כי לא תאמנו׃ 

10 ויוסף יהוה דבר אל־אחז לאמר׃ 

11 שאל־לך אות מעם יהוה אלהיך העמק שאלה או הגבה למעלה׃ 

12 ויאמר אחז לא־אשאל ולא־אנסה את־יהוה׃ 

13 ויאמר שמעו־נא בית דוד המעט מכם הלאות אנשים כי תלאו גם את־ אלהי׃ 

14 לכן יתן אדני הוא לכם אות הנה העלמה הרה וילדת בן וקראת שמו עמנו אל׃ 

15 חמאה ודבש יאכל לדעתו מאוס ברע ובחור בטוב׃

16 כי בטרם ידע הנער מאס ברע ובחר בטוב תעזב האדמה אשר אתה קץ מפני שני מלכיה׃ 

17 יביא יהוה עליך ועל־עמך ועל־בית אביך ימים אשר לא־באו למיום סור־אפרים מעל יהודה את מלך אשור׃ 

18 והיה ביום ההוא ישרק יהוה לזבוב אשר בקצה יארי מצרים ולדבורה אשר בארץ אשור׃ 

19 ובאו ונחו כלם בנחלי הבתות ובנקיקי הסלעים ובכל הנעצוצים ובכל הנהללים׃ 

20 ביום ההוא יגלח אדני בתער השכירה בעברי נהר במלך אשור את־הראש ושער הרגלים וגם את־הזקן תספה׃ 

21 והיה ביום ההוא יחיה־איש עגלת בקר ושתי־צאן׃ 

22 והיה מרב עשות חלב יאכל חמאה כי־חמאה ודבש יאכל כל־הנותר בקרב הארץ׃ 

23 והיה ביום ההוא יהיה כל־מקום אשר יהיה־שם אלף גפן באלף כסף לשמיר ולשית יהיה׃ 

24 בחצים ובקשת יבוא שמה כי־שמיר ושית תהיה כל־הארץ׃ 

25 וכל ההרים אשר במעדר יעדרון לא־תבוא שמה יראת שמיר ושית והיה למשלח שור ולמרמס שה׃

CAP7

CAP7

1 И в дните на Юдовия цар Ахаз, син на Иотама, Озиевия син, сирийският цар Расин и Израилевият цар Факей Ромелиевият син, възлязоха против Ерус 

2 И известиха на Давидовия дом, казвайки: Сирия се съюзи с Ефрема. И сърцето на <Ахаза> и сърцето на людете му се разклатиха, както горските дър 

3 Тогава рече Господ на Исаия: Излез сега да посрещнеш Ахаза, ти и син ти Сеар-Ясув {Т.е., остатъкът ще се върне.}, при края на водопровода на горн 

4 и кажи му: - Гледай да си спокоен; Да не се уплашиш нито да се покажеш малодушен Поради тия две опашки на димящи главни, - Поради яростния гняв 

5 Понеже Сирия, Ефрем и Ромелиевият син Сториха лошо намерение против тебе, казвайки: 

6 Да възлезем против Юда и да го утесним, И да си пробием пролом в него, И да поставим Тавеиловия син за цар всред него.

7 <За туй>, така казва Господ Иеова: Това няма да стане, нито ще бъде. 

8 Защото главата на Сирия е Дамаск, А глава на Дамаск, Расин; И вътре в шестдесет и пет години Ефрем ще се съкруши така щото да не е вече народ, - 

9 Ефрем, чиято глава е Самария, А глава на Самария, Ромелиевият син. Ако не вярвате <това>, вие няма да се утвърдите. 

10 И Господ говори още на Ахаза, казвайки: 

11 Поискай си знамение от Господа твоя Бог; Искай го или в дълбината или във висината горе. 

12 Но Ахаз рече: Не ща да искам, Нито ще изпитам Господа. 

13 И <Исаия> рече: Слушайте сега, доме Давидов; Малко нещо ли ви е да досаждате на човеци, Та ще досаждате и на моя Бог? 

14 Затова сам Господ ще ви даде знамение: Ето, девица ще зачне и ще роди син, И ще го нарече Емануил {Т.е., Бог с нас.}. 

15 Сгъстено мляко и мед ще яде, Когато се научи да отхвърля лошото и да избира доброто; 

16 Защото, преди да се научи детето Да отхвърли лошото и да избира доброто, Тая земя, от чиито двама царе се отвращаваш ти, Ще бъде изоставена. 

17 Господ ще докара на тебе, На твоите люде и на бащиния ти дом, Дни такива каквито не са дохождали От деня когато Ефрем се е отделил от Юда, - <Ще 

18 И в същия ден Господ ще засвири за мухите, Които са в най-далечните околности на египетските реки, И за пчелите, които са в асирийската земя; 

19 И те ще дойдат и всичките ще накацат по запустелите долини, И в дупките на канарите, и на всяка драка, и на всяко пасбище. 

20 В тоя ден Господ ще обръсне с бръснач Нает оттатък реката, асирийския цар, Главата и космите на краката, - даже и брадата ще смъкне. 

21 И в същия ден човек, Който храни крава и две овце; 

22 Ще яде сгъстено мляко от изобилието на млякото, което ще дават; Защото сгъстеното мляко и мед ще яде всеки, който е останал всред страната.

23 И в оня ден всяко място, Гдето е имало хиляда лози по хиляда сребърника, Ще бъде за глогове и тръни. 

24 Със стрели и с лъкове ще дойдат <човеци> там, Защото цялата страна ще стане <само> глогове и тръни; 

25 Поради страх от глогове и тръни Ти не ще дойдеш на никой хълм, копан <сега> с търнокоп, Но ще бъде място, на което ще изпращат говеда, И което щ

CAP7

1 I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti. 

2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru. 

3 Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova, 

4 A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova, 

5 Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce: 

6 Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova. 

7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho. 

8 Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem. 

9 Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte. 

10 I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:

11 Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko. 

12 I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina. 

13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste? 

14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel. 

15 Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré. 

16 Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její. 

17 Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského. 

18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské. 

19 I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných. 

20 V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí. 

21 I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce, 

22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán. 

23 Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste. 

24 S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země. 

25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.

CAP 7

1 Za vlády judského krále Achaze, syna Jotamova, syna Uziášova, vytáhl aramejský král Recin s izraelským králem Pekachem, synem Remaliášovým, do boje proti Jeruzalému, ale nedokázal jej dobýt. 

2 Když bylo domu Davidovu oznámeno: "Aram se spolčil s Efraimem," královo srdce i srdce jeho lidu se rozechvělo, jako se chvějí stromy ve větru.

3 Hospodin tehdy řekl Izaiášovi: "Vezmi svého syna Šear-jašuba a vyjdi s ním Achazovi naproti. Potkáš ho u konce strouhy Horního rybníka, u silnice k Valchářovu poli, 

4 a řekneš mu: Zůstaň klidný, neboj se! Nenech se děsit těmi dvěma doutnajícími oharky - zuřivým hněvem Aramejce Recina a syna Remaliášova. 

5 Ano, Aram s Efraimem, totiž Remaliášovým synem, chystal tvou zkázu a říkal: 

6 ‚Pojďme napadnout Judsko! Porazíme ho, rozdělíme si ho a králem tam uděláme syna Tabealova.' 

7 Panovník Hospodin však praví: To se nestane, tak to nebude! 

8 Hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Recin. Za pětašedesát let bude Efraim rozdrcen, takže už nebude národem. 

9 Hlavou Efraima je Samaří a hlavou Samaří Remaliášův syn. Jestliže neuvěříte, jistěže neobstojíte!" 

10 Hospodin pak Achazovi ještě řekl: 

11 "Požádej Hospodina, svého Boha, o znamení, ať už dole v hlubinách nebo v nebeských výšinách." 

12 "Nepožádám," odpověděl však Achaz. "Nebudu pokoušet Hospodina." 

13 "Slyš, dome Davidův!" řekl na to prorok. "To vám nestačí unavovat lidi, že unavujete i mého Boha? 

14 Sám Pán vám proto dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi. 

15 Než se naučí odmítat zlo a volit dobro, bude jíst smetanu a med. 

16 Než se to dítě naučí odmítat zlo a volit dobro, bude země, jejíchž dvou králů se děsíš, zpustošena. 

17 Na tebe, na tvůj lid a na tvůj otcovský dům pak Hospodin přivede časy, jaké nebyly ode dne, kdy se Efraim odtrhl od Judy - přivede na tebe krále Asýrie!" 

18 V ten den Hospodin hvízdne na mouchy v končinách egyptského Nilu a na včely v asyrské krajině. 

19 Ti všichni přitáhnou a snesou se na strmé rokle i na skalní průrvy, na všechny houštiny i mokřiny. 

20 V ten den Pán vezme břitvu najatou za Eufratem, totiž asyrského krále, a oholí vám hlavu i chlupy na nohách, ba i bradu vám ostříhá. 

21 V ten den člověku zůstane jen kravka a pár ovcí, 

22 nadojí mu však tolik mléka, že bude jíst smetanu. Ano, každý, kdo bude ponechán v zemi, bude jíst med a smetanu. 

23 V ten den každá vinice s tisícem keřů za tisíc stříbrných zaroste trním a bodláčím. 

24 Člověk se tam odváží jen s lukem a šípy, neboť celá zem zaroste trním a bodláčím. 

25 Na žádnou ze strání kdysi obdělávaných motykou se už nevydáš ze strachu z trní a bodláčí. Budou z nich dobytčí pastviny, budou zdupány ovcemi.

CAP 7

Der Herr wendet die drohende Gefahr von Jerusalem ab

1 Als Ahas, der Sohn Jotams und Enkel Usijas, König von Juda war, versuchten König Rezin von Syrien und König Pekach von Israel, der Sohn Remaljas, Jerusalem zu erobern. Doch sie konnten die Stadt nicht einnehmen. 

2 Dem Königshaus wurde gemeldet: "Syrische Truppen sind in Israel angekommen." Der judäische König und das Volk zitterten vor Angst wie Bäume im Sturm. 

3 Da gab der Herr dem Propheten Jesaja den Auftrag: "Geh mit deinem Sohn Schear-Jaschub1 dem König entgegen. Du wirst ihn am Ende der Wasserleitung antreffen, die vom oberen Teich herkommt, an der Straße zu dem Feld, auf dem die Tuchmacher ihre Stoffe bleichen. 

4 Sag ihm, er soll nichts Unüberlegtes tun, sondern Ruhe bewahren. Ermutige ihn mit dieser Botschaft: Hab keine Angst, und lass dich nicht einschüchtern! Rezin und der Sohn Remaljas stürmen zwar wutschnaubend mit ihren Heeren gegen dich heran, doch sie sind nichts als verkohlte, qualmende Holzstummel. 

5 Der syrische und der israelitische König haben sich einen bösen Plan ausgedacht. 

6 Die beiden sagen: 'Wir wollen nach Juda hinaufziehen. Erst schüchtern wir die Leute ein, dann erobern wir Jerusalem, und zuletzt machen wir den Sohn Tabeals zu ihrem neuen König.' 

7 Aber ich, der allmächtige Gott, sage: Daraus wird nichts! Es wird ihnen nicht gelingen! 

8 Damaskus bleibt auch weiterhin nur die Hauptstadt Syriens, Rezin muss seine Eroberungspläne aufgeben. Und das Königreich Israel wird nur noch fünfundsechzig Jahre bestehen; das Volk wird getötet oder verschleppt. 

9 Bis dahin bleibt Samaria Hauptstadt, und der Sohn Remaljas muss sich mit der Herrschaft über Israel begnügen. Vertraut jetzt mir, dem Herrn! Wenn euch der Glaube an mich nicht hält, dann hält euch gar nichts mehr!"

Der Herr gibt Ahas ein Zeichen

10 Kurz darauf ließ der Herr wieder eine Botschaft an König Ahas überbringen: 

11 "Fordere von mir, dem Herrn, deinem Gott, ein Zeichen; ich will dir mein Versprechen bestätigen. Verlang, was du willst: ein Zeichen hoch oben am Himmel oder aus der Tiefe der Totenwelt." 

12 Doch Ahas wehrte ab: "Nein, nein, darauf lasse ich mich nicht ein! Ich will den Herrn nicht auf die Probe stellen." 

13 Aber Jesaja erwiderte: "Hört, ihr vom Königshaus! Reicht es euch nicht, dass ihr den Menschen zur Last fallt? Müsst ihr auch noch meinem Gott zur Last fallen? 

14 Jetzt gibt euch der Herr von sich aus ein Zeichen: Eine Jungfrau wird schwanger werden und einen Sohn bekommen. Immanuel2 wird sie ihn nennen. 

15 Nur von Butter und Honig ernährt er sich, bis er alt genug ist, zwischen Gut und Böse zu unterscheiden. 

16 Doch ehe der Junge dieses Alter erreicht, werden die Länder der beiden Könige, vor denen du so schreckliche Angst hast, verwüstet sein."

isaias cap 7

La señal de Emanuel

1 Acaz, hijo de Jotán y nieto de Uzías, reinaba en Judá. En ese tiempo Rezín, rey de Siria, y Pecaj hijo de Remalías, rey de Israel, subieron contra Jerusalén para atacarla, pero no pudieron conquistarla. 

2 En el palacio de David se recibió la noticia de que Siria se había aliado con Efraín, y se estremeció el corazón de Acaz y el de su pueblo, como se estremecen por el viento los árboles del bosque. 

3 El Señor le dijo a Isaías: «Ve con tu hijo Sear Yasub1 a encontrarte con Acaz donde termina el canal del estanque superior, en el camino que conduce al Campo del Lavandero. 

4 Dile que tenga cuidado y no pierda la calma; que no tema ante el enojo ardiente de Rezín el sirio, ni ante el hijo de Remalías; que no se descorazone a causa de esos dos tizones humeantes. 

5 Dile también que Efraín, junto con el hijo de Remalías y el sirio, han tramado hacerle mal, pues piensan 

6 subir contra Judá, provocar el pánico, conquistarla y poner allí como rey al hijo de Tabel. 

7 Pero dile además que yo, el Señor omnipotente, digo:»“Eso no se cumplirá ni sucederá. 

8 La cabeza de Siria es Damasco,y la cabeza de Damasco es Rezín;pero dentro de sesenta y cinco añosEfraín será destrozado hasta dejar de ser pueblo. 

9 La cabeza de Efraín es Samaria,y la cabeza de Samaria es el hijo de Remalías;si vosotros no creéis en mí,no permaneceréis2 firmes. 

10 El Señor se dirigió a Acaz de nuevo: 

11 —Pide que el Señor tu Dios te dé una señal, ya sea en lo más profundo de la tierra o en lo más alto del cielo. 

12 Pero Acaz respondió:—No pondré a prueba al Señor, ni le pediré nada. 

13 Entonces Isaías dijo: «¡Escuchad ahora vosotros, los de la dinastía de David! ¿No os basta con agotar la paciencia de los hombres, que hacéis lo mismo con mi Dios? 

14 Por eso, el Señor mismo os dará una señal: La joven concebirá y dará a luz un hijo, y lo llamará Emanuel.3  

15 Cuando sepa elegir lo bueno y rechazar lo malo, comerá cuajada con miel. 

16 Porque antes de que el niño sepa elegir lo bueno y rechazar lo malo, la tierra de los dos reyes que tú temes quedará abandonada. 

17 »El Señor hará venir sobre ti, sobre tu pueblo y sobre la dinastía de tu padre, días como no se conocieron desde que Efraín se separó de Judá, pues hará venir al rey de Asiria.» 

18 En aquel día el Señor llamará con un silbido a la mosca que está en los lejanos ríos de Egipto, y a la abeja que está en la tierra de Asiria. 

19 Todas ellas vendrán y anidarán en las quebradas profundas, en las hendiduras de las rocas, en todos los matorrales espinosos y sobre todos los abrevaderos. 

20 En aquel día, con el rey de Asiria como navaja prestada del otro lado del río Éufrates, el Señor le afeitará a Israel la cabeza y el vello púbico,4 y también la barba.

21 En aquel día, un hombre criará un ternero y dos cabras; 

22 y le darán tanta leche que tendrá leche cuajada para comer. Además, todos los que permanezcan en la tierra comerán cuajada con miel. 

23 En aquel día, allí donde hubo mil viñedos que costaban mil monedas de plata5 cada uno, no quedarán más que zarzas y espinos, 

24 los cuales cubrirán toda la tierra. Sólo se podrá entrar allí con arco y flecha. 

25 Y por temor a estos espinos y a estas zarzas, ya no irás a los cerros que antes se cultivaban con el azadón, pues se convertirán en lugares donde se suelta el ganado y corretean las ovejas.